Sobota 23.5.2026 - Dávno pryč jsou časy, kdy jsme si do Kunětic jezdily s pro snadné body.

O tom, že Velké Kunětice pro nás nejsou snadným soupeřem, jasně vypovídá bilance posledních sedmi vzájemných utkání: tři výhry, dvě remízy a dvě prohry. S ohledem na zranění Jary Lučana (zlomenina klíční kosti), které utrpěl v minulém utkání ve Velké Kraši, jsme do utkání vstupovali s obavami. Začátek utkání nám ale vyšel skvěle. Již v průběhu první minuty se Honza Maceček krásně uvolnil na levé straně, tváří v tvář brankáři však nasměroval míč mimo soupeřovu branku. Své zaváhání Honza napravil poměrně brzy, ve čtvrté minutě se opět vřítil do šestnáctky Velkých Kunětic a krásnou přihrávkou naservíroval míč nabíhajícímu Martinovi Dvořáčkovi, který zakončoval do odkryté branky – 0:1. Dlouho se zdálo, že máme utkání pod kontrolou, soupeře jsme přehrávali a nepouštěli do větších šancí, naše šance však často končily na špatné finální přihrávce, nebo nepřesném zakončení. Po chybě v naší obraně pak přišel trest, Lukáš Fidrich nepřesnou přihrávkou poslal soupeře do samostatného průniku, následně pak Luky zatáhl za záchrannou brzdu, po které následoval pokutový kop soupeře. V naší brance však stál penaltový čaroděj Pepa Javorek. V čerstvé paměti mají především hráči Lipové penaltový rozstřel prvního jarního utkání, kde ho nedokázal překonat ani jeden ze tří Lipovských střelců. Pepa také tentokrát vytáhl nádherný zákrok a penaltu vyrazil, následně Luky Fidrich napravil své předchozí zaváhání, když vyražený míč před dobíhajícím střelce ve skluzu odkopl, přičemž byl faulován a nebezpečí tak bylo zažehnáno.

První půli jsme začali skvěle, druhou naopak otřesně. Hned v první minutě se po špatném odkopu Míry Juhaňáka dostal k míči útočník soupeře a dobře umístěnou střelou na zadní tyč vyrovnal – 1:1. Přes špatný vstup do druhé půle jsme zase brzy převzali otěže hry a začali jsme tlačit soupeře před jeho branku. Naše herní převaha vyústila v nešetrný zákrok soupeře ve vlastním pokutovém území a tak jsme také mi dostali příležitost zahrávat pokutový kop. K jeho exekuci byl určen Honza Maceček a svůj úkol splnil s naprostým klidem – 1:2. Zbytek utkání se nesl ve znamení územní převahy Velkých Kunětic a rychlých brejků z naší strany. Z protiútoků jsme si vytvořili několik slibných příležitostí, Jirka Lapčík se řítil osamocen na brankáře domácích, v samotném závěru jsme dokonce útočili na opuštěnou branku soupeře. Žádná další šance však již neskončila gólem a tak vezeme z Kunětic sice hubenou, ale veledůležitou výhru. Vzhledem ke klopýtnutí Bělé, kterou na její vlastní půdě deklasovala Lipová-lázně vysoko 1:7, nás tak dělí od zisku vytouženého titulu mistra Okresního přeboru pouhopouhé jediné vítězství.  K dispozici tak máme rovnou čtyři mečboly a z toho hned dva následující víkend, navíc oba na domácí půdě. V pátek k nám zavítá k dohrávce Kameník Černá Voda, hned v sobotu přivítáme rezervu Bernartic. Žádný ze čtyř památných titulů mistra Okresního přeboru z posledních let jsme nestvrdili na našem hřišti. V roce 2006 jsme o titulu rozhodli ve Skorošicích, v roce 2010 sice na domácím hřišti, ale v azylu ve Velkých Kuněticích, v roce 2016 jsme slavili v Mikulovicích a o rok později v Lipové-lázních. Tentokrát se nám tak nabízí hned dvojitá šance na domácí mistrovské oslavy, navíc ta první v tradičním derby se sousedním Kameníkem. Zveme tak všechny naše příznivce, aby nás přišly v obou utkáních podpořit a snad také společně oslavit další nesmazatelný úspěch našeho fotbalu.

TJ Sokol Velké Kunětice - TJ Sokol Stará Červená Voda  0 : 2 (0 : 1)

Branky: 46. Babják – 4. Dvořáček, 67. z pen. Maceček Jan

Sestava SČV: Javorek - Polák, Fidrich, Maceček Jakub, Gurka – Dvořáček, Burďák, Juhaňák, Maceček Jan - Lapčík, Miťko Daniel   náhradníci: Miťko Samuel, Hladký, Machů Patrik